Článek
Téměř beznadějné snahy uniknout z temné hlubiny budeme svědky v dramatickém podmořském thrilleru, který je inspirován skutečnými událostmi. Režie se ujal Alex Parkinson, který tímto projektem poprvé opouští vody dokumentární tvorby. Uvězněného potápěče na dně moře ztvárnil Finn Cole, jehož jedinou nadějí jsou Woody Harrelson a Simu Liu jako zkušenější potápěči.
Chris Lemons (Finn Cole) se snoubenkou připravují svatbu a budují nový domov. To je dost drahý špás, ale jako hlubinný potápěč si slušně vydělává. Nyní nastal čas se vrátil zpět do hlubin. Chris oplývá nadšením a na možná rizika nemyslí. Na lodi se hned pouští do příprav. Potopit se na dno moře není jen tak. Každého potápěče předtím čeká několikadenní pobyt v přetlakové komoře. Chrisovi zde dělají společnost starý mazák a jeho mentor Duncan (Woody Harrelson) a strohý Dave (Simu Liu), kteří jsou zároveň členy jeho týmu.
Po několika dnech v izolaci doráží loď na místo určení a je načase pustit se do práce. Venku zuří bouře, což v Severním moři není nic neobvyklého. Všichni tři se přesouvají do potápěčského zvonu a co nevidět jsou na dně. Chris a Dave se vydávají ke spojovacímu bodu potrubí, zatímco Duncan zůstává uvnitř jako jejich spojka s hladinou. Všechno jde jako po drátkách, když v tom mateřskou loď stihne porucha a rozzuřený mořský proud ji unáší pryč.
Dole se vše hroutí a po marném boji skončí Chris neznámo kde uprostřed temnoty. S velkým vypětím sil se dokáže dostat na místo vyzvednutí, ale vzhledem k množství kyslíku mu nezbývá než čekat na záchranu. Mezitím posádka lodi bojuje s vlnami a snaží se o návrat na místo určení, jinak ho Duncan a Dave nemohou zachránit. I když se dostanou zpět, tak možná už nebude koho zachraňovat.
Začátek filmu je pozitivní a plný radosti ze života. Chrise čeká svatba s milovanou dívkou, což mu udržuje široký úsměv na tváři. Zároveň ho naplňuje jeho náročná práce. Nemusí se zabývat různými škarohlídy, protože jsou všichni na stejné vlně. Slunce svítí a vlny pokojně omývají boky lodi. Ani uvnitř stísněné hyperbarické komory se na tom nic nezmění. Žádná klaustrofobie, pouze trocha odpočinku s přáteli.
Když jde všechno podle plánu, rozprostírá se v hlubině klid a mír. Po drsné bouři na hladině ani památky. Všechen spěch a stres běžného života je v nedohlednu. Neukvapovat se, ale metodicky postupovat a splnit zadaný úkol. Být chvíli sám se sebou a svými myšlenkami. Vznášet se ve vodním sloupci a neuvědomovat si všechna hrozící nebezpečí.
Stačí málo a příroda vám ukáže, kdo je tady pánem. Průzračná poklidná hlubina se mění ve smrtelně nebezpečnou past. Ani s vypětím všech sil si nemusíte zachránit vlastní život. Když budete mít štěstí, tak vaše rodina bude mít tělo k pohřbení. Ostatní se vás dozajista pokusí zachránit, ale čas pracuje proti vám. Je bolestné sledovat beznaděj v očích ostatních, zatímco vidíme hlavního hrdinu pomalu umírat v temném mokrém hrobě.
Uprostřed filmu přichází i trochu akčnější pasáž. Loď je unášena vlnami a rychle se vzdaluje od Chrise, který nutně potřebuje pomoc. Posádka musí zapomenout na elektroniku a vlastnoručně se prát s rozmary matky přírody. Voda se tříští a loď se zběsile kymácí. Bohužel většinu času sledujeme pouze práci posádky na můstku. Bouři vidíme převážně skrze okna s minimem venkovních záběrů, což nesvědčí strhujícímu diváckému zážitku. To doplňuje výrazná hudba, která působí podstatně dramatičtěji než samotné filmové záběry.
Poté se přesouváme zpět pod hladinu, kde velmi rychlý postup není možný. Pouze prudké zhoupnutí lodi dokáže dodat dynamiku. Spíše se zde odhaluje lidská nezdolnost. I když se situace zdá beznadějná, tak se nikdo nevzdává. I když by měli donést jen mrtvé tělo, tak stejně jdou bez okolků zpět za Chrisem. Vydají ze sebe poslední zbytky energie, aby mu dali šanci na přežití.
Film ukazuje, jak v krizové situaci získává člověk převahu nad strojem. Když jde všechno podle plánu, má technika navrch. Ale pokud se všechno pokazí, moderní technologie je v koncích. V tu chvíli přichází ke slovu lidská kreativita a odvaha. Ochota riskovat všechno pro pouhý jeden lidský život. Bojovat do posledního dechu. Vzbouřit se nepřející statistice. Vymyslet zbrusu nový plán, jaký tu ještě nebyl. To stroj ještě hodně dlouho nedokáže.
I když se to zdá nemožné, tak jde o skutečný příběh, ve kterém si autoři nepotřebovali vůbec nic přikrášlovat. Samotný režisér byl tím nejpovolanějším, protože tento příběh už zpracoval formou dokumentu. Přežití půl hodiny bez kyslíku odporuje vědeckým poznatkům, ale Chrisovi se to podařilo. Odborníci to připisují souhře tlaku a teploty, ale přesné příčiny zůstávají nejasné. Důraz na skutečný příběh jde tak daleko, že první Chrisova slova po probuzení zůstala nezměněna.
Ovšem stejně realisticky je vyobrazena práce hlubinných potápěčů. Dlouhé dny ve stíněné komoře následované tvrdou prací na dně moře. Ke katastrofě nikdy není daleko. Kdykoliv se to může pokazit a vaši blízcí vás už nikdy znovu nespatří. Tito odvážlivci si zaslouží mnohem větší uznání, než se jim dostává. Bez nich by se náš svět zkrátka neobešel.
Po tom všem přichází čas na trochu rozjímání a uvažování o smyslu života. Chris si uvědomuje, jak moc je pro něj důležitá jeho snoubenka, která je na něm sama závislá. Ale jdeme hlouběji. Jak to, že je stále na tomto světě? Proč přežil, když by jiný zaplatil životem? Bylo to štěstí, láska nebo něco úplně jiného. Měl by přestat s touto nebezpečnou prací, než ho přivede do hrobu? Nebo se může bez obav vrátit zpět do sedla, protože ho nic horšího už nepotká.
Závěr postupně sklouzává do přeslazeného happy endu v americkém stylu. Trocha slz štěstí a nekonečně dlouhých objetí. Život se zdá mnohem lepší než před osudovým ponorem. Všechno zlé se nakonec v dobré obrátilo. Autentické filmové záběry šťastných hrdinů doplněné dojemnou hudbou završují nápor na city diváků.
Působivý snímek, který zachycuje lidskou nezdolnost tváří v tvář nelítostným hlubinám, jež vzdoruje vědeckému chápání. Chris plný nadšení vstupuje do společného života s milovanou dívkou. Předtím se bez obav žene až na dno moře, a přitom si neuvědomuje všechna nebezpečí. Bohužel brzy se ukáže odvrácená tvář přírody a Chrisův život najednou visí na vlásku. I když je naděje na záchranu minimální, tak se ostatní vydávají na pomoc a stanou se svědky zázraku. Klid a mír mořského dna se proměňuje ve vlhký temný hrob. Audiovizuální zpracování zdatně doplňuje atmosféru filmu.
Člověk dokáže překonat takové překážky a čelit protivenstvím osudu, které se nikdo ani nedokáže představit. Přikládat to pouhému štěstí by ale bylo přílišné zjednodušení. I když se tomu ani nechce věřit, tak jde o skutečný příběh, který nám autoři přinášejí tak, jak se opravdu stal. Ale stejně tak realisticky je vyobrazena i samotná práce hlubinných potápěčů. Příběh je to neuvěřitelně silný a plný lidskosti, že nepotřebuje zaujmout akčními pasážemi. Přinutí vás se zamyslet nad tím, co je pro vás v životě nejdůležitější. I když se všechno zdá ztracené, tak není nutné ztrácet naději. Je to film plný lidskosti a radosti ze života, který rychle uplyne, ale zanechá pozitivní dojem.
Automobily
Chris jezdí ve Fordu Ranger, zatímco na konci filmu přijede domů v taxíku VW Sharan. Jinak tady vzhledem k zaměření filmu nenajdeme žádné automobily.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1386588-posledni-nadech/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt14403504/?ref_=nm_flmg_job_1_cdt_t_1
Současně publikováno na Blog iDNES.cz
